Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vývoj vztahu společenské většiny s jejími menšinami

Žijeme v době, kdy se z klasické liberální politiky, které měla v minulosti oprávněnou snahu stát se nástupcem konzervativního vedení, stává nebezpečné hnutí, prostupující a ovlivňující celou společnost ve všech zemích světa.

Zatímco v průběhu 20. století se začali lidé vymezovat proti zkostnatělému konzervativnímu vedení a v historických vlnách sborově volali po liberálním proudu nové politické generace, sledujeme v současné době trend zcela opačný. Po celé Evropě se jak lidé aktivní, řekněme politicky angažovaní, tak i „mlčící většina“, obracejí stále více k jistotám a ověřenému status quo klasické, konzervativní, pravicové politiky, které se zaměřuje zejména na dvě témata, komplementárně spojená – národnostní stát jako společenství občanů tvořící základní jednotku společnosti, a prosazování většinového názoru této společnosti (voličů).

Na první pohled jsou to dvě témata, o kterých normální občan, vyrůstající v demokratické společnosti, nepochybuje, a vidí ho jako nejlepší implementaci demokracie - tj. stát založený na demokratických principech, jehož občané v podobě voličů si sami určují politickou reprezentaci, která následně podle většinového zastoupení prosazuje názorovou většinu voličů, pochopitelně na demokratických principech vyjádřených právním systémem, zejména potom ústavou.

Přesto se do společností v celé Evropě začal, zejména v poslední dekádě, vkrádat prvek narušující tuto myšlenku. Z původní myšlenky liberální demokracie, soustředící se zejména na ekonomická témata, přišla během druhé poloviny 20. století hnutí prosazující zrovnoprávnění menšin, která do té doby (až už objektivně nebo subjektivně) nepožívala v těchto společnostech stejných práv. A snad se shodneme, že z celospolečenského hlediska se tato myšlenka podařila prosadit. Žádný rozumný člověk v Evropě snad nebude namítat, že ženy, homosexuálové, postižení, národnostní a náboženské menšiny atd. mají stejná práva (ale i povinnosti, na to často zapomíná), jako většinová společnost. Názory opačné jsou potom projevem individuální omezenosti, ale ne společenského nastavení. Ale tažení liberálního proudu se v tomto bodě nezastavilo…

Navázala na něj nová hnutí (která se již těžko dá nazvat liberálními v klasickém smyslu), která překračují vybalancovanou rovnováhu mezi většinovou společností a jejími menšinami, a posouvají požadavky menšin mnohem dále. Snad se v každém jednotlivém případě původně jednalo o prospěšnou myšlenku, ale vývoj těchto myšlenek následně dosáhl formy revolučních aktivismů, které demokracii ohrožují. Jen stručný výčet - povinné kvóty pro ženská zastoupení v zejména veřejné sféře, hnutí MeToo, prosazování multigenderové politiky, snahy o nadnárodní imigrační politiku, ekologický aktivismus atd. Patří sem i často opomíjený politický aktivismus, v našich končinách zastoupený hnutím Milion chvilek pro demokracii.

Všechna tato hnutí mají dva společné znaky – za prvé prosazují práva menšinového hlasu na úkor většinového, tedy nechtějí rovnoprávnost, konsenzus nebo vzájemný dialog, ale prosazení svého názoru jako jediného správného; a za druhé jejich jediným tématem jsou PRÁVA ve všech možných pádech a souvislostech, ale zcela opomíjejí POVINNOSTI, které v demokratické společnosti spolu s právy tvoří jeden nedělitelný celek. Nemůžete jednou rukou jen brát, aniž byste druhou společnosti nic nevraceli. Každé právo s sebou vždy nese odpovídající povinnost – praktickou, politickou, společenskou či morální. Je jen poznámkou na okraj, že výstupem těchto hnutí jsou často jen požadavky na změnu, ale nenabízejí žádné alternativy nebo možnosti k provedení svých myšlenek.

Nutno podotknout, že i v rámci výše uvedených menšin je nutno rozlišovat – ne všichni jejich příslušníci souhlasí a připojují se k myšlenkám těchto hnutí. Naopak, i v rámci těchto skupin se jedná o menšinový hlas, který je ovšem velice hlasitý a dostává mnohonásobně větší prostor v mediálním světě. Proto se snad někdy může zdát, že se jedná o převládající názory, které se stávají, nebo se již staly ve společnosti standardem

Opak je ale pravdou. Drtivá většina lidí (včetně dotčených komunit) zastává rozumný názor, který jsem uvedl v prvních dvou odstavcích. Jen nejsme tolik slyšet, dílem proto, že nemluvíme, dílem proto, že náš názor nedostává tolik mediálního prostoru. Pochopitelně, články o utlačovaných a nechtěných migrantech nebo klimatickém konci světa jistě přitáhne větší pozornost než diskuze o propojenosti práv a povinností. A nechat se strhnout na úroveň aktivistických bojů je pod naši úroveň, zachování si vlastní důstojnosti je namístě. Ale možnost náš názor předvést světu tu stále máme – jsou jím volby. V nich můžeme dát zcela jasně najevo, kudy se chceme ubírat a jaké myšlenky chceme prosazovat. V odrazu voleb pak budou všechny aktivistické hlasy jen ševelem několika zhrzených jedinců.

Demokracie musí fungovat na vzájemném konsenzu a spolupráci – stát musí zaručovat menšinám stejná práva a chránit je před zlovůlí většiny, která by měla při své vládě na hlas menšiny brát zřetel, a menšiny zas musí respektovat názor a vládu většiny a nezapomínat na povinnosti, které ve společnosti mají všichni spolu s právy. Jen takto vybalancovaný vztah má předpoklady k trvale udržitelnému rozvoji demokratické společnosti. Bude velice zajímavé sledovat následný vývoj tohoto společenského konfliktu, zejména v kontextu evropských států a Evropské unie, stejně jako vliv tohoto vývoje v dalších civilizačních oblastech světa, zejména pak v Asii a Africe. Rozdílný vývoj v různých oblastech a následný dopad tohoto vývoje na tamní společnosti nám může přinést důležité poznatky a zkušenosti pro naši vlastní budoucnost.

Autor: Robert Krejčí | úterý 17.12.2019 15:51 | karma článku: 28,62 | přečteno: 813x
  • Další články autora

Robert Krejčí

Hamás = Palestinci

Nadpis je matematicky chladný, bezemoční, odtažitý, snad i trochu zkratkovitý, a pro některé nefér. Ale je to tak. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.

14.11.2023 v 15:32 | Karma: 30,38 | Přečteno: 600x | Diskuse| Společnost

Robert Krejčí

Jak hodnotit sílu demokracie

Demokracie přináší svobodu, která ale nemusí být vždy a všude stejná. Jak můžeme porovnat úroveň této svobody v různých zemích? Podle čeho poznáme sílu demokracie? Co nás upozorní, že je zapotřebí začít demokracii aktivně chránit?

21.4.2023 v 13:10 | Karma: 7,67 | Přečteno: 214x | Diskuse| Společnost

Robert Krejčí

Volba Petra Pavla prezidentem - pokud oni mohou, pak my musíme...

Deník N přinesl rozhovory s několika lidmi, kteří byli perzekuováni komunistickým režimem, často končili ve vězení nebo jim nebyla umožněna studijní či profesní činnost. Jejich postoj přesto nemůže nechat nikoho na pochybách...

17.1.2023 v 13:00 | Karma: 18,88 | Přečteno: 358x | Diskuse

Robert Krejčí

Buřty, pivo a nenávist na Václavském náměstí

Také vám sobotní demonstrace připomněla text písně Petra Hapky? Pokud ne, asi se vám můj článek líbit nebude. Ostatně, pravda často nebývá příliš příjemná. A odpovědnost, s jakou se k ní postavíme, si volíme každý sám.

5.9.2022 v 13:07 | Karma: 44,78 | Přečteno: 9824x | Diskuse| Společnost

Robert Krejčí

Fialova cesta na Ukrajinu je historickou událostí

„Slušný člověk pomáhá vždy tomu, kdo toho nejvíc potřebuje. To se nám vrátí. Vždyť přece stojí za něco, že máme ve světě pověst slušných lidí.“ Tomáš Garrigue Masaryk

16.3.2022 v 10:44 | Karma: 21,71 | Přečteno: 493x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Finský vládní poslanec se opil a vystřelil. Ponese následky, vzkázala šéfka strany

27. dubna 2024  14:23

Finský poslanec z krajně pravicové Strany Finů, která je součástí nynější vlády, se v pátek zapletl...

Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev

27. dubna 2024  11:45,  aktualizováno  12:14

V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...

KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj

27. dubna 2024

Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...

Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka

27. dubna 2024

Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...

  • Počet článků 45
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1943x
Demokracii je nejen nutné bránit, ale také si uvědomovat její nedostatky a hranice. Naší morální povinností je její neustále vyvažování a ochrana proti těm, kteří ji chtějí pod falešnou záminkou její ochrany zničit.

Seznam rubrik