Amnestie - plivnutí do tváře spravedlnosti

Nerad se vyjadřuji k věcem, ke kterým se v důsledku mediálního boomu objeví stovky jiných (a mnohdy jistě kvalitnějších) článků. Přesto si to v případě vyhlášené amnestie neodpustím - a to zejména z pozice příslušníka orgánu činného v trestním řízení...

Málokterý člověk, který se nachází mimo soustavu policie, státních zastupitelství a soudů, si dokáže představit, kolik práce se skrývá i za tím nejbanálnějším tresním řízením, ve kterém máte známého pachatele. A to i přes využití institutu zkráceného přípravného řízení. Hodiny a často i dny práce, štosy dokumentů napěchované byrokratickými nesmysly, desítky často zbytečných, alibistických úkonů a neustálá hrozba damoklova meče v podobě stížností na naši práci, které se snášejí ze všech stran. A po celém tomto martiriu stejně přijde výsledek, který na 90% od začátku očekáváme, kdy je trestní řízení podminečně zastaveno nebo pachatel vyvázne s podmínkou či alternativním trestem. Vzhledem k situaci v českém vězeňství je to logické - není kam zavírat, tak se to prostě nedělá. Není potom vyjímkou najít člověka, který má v trestním rejstříku za stále stejné činy tři po sobě jdoucí podmíněné tresty. Nevěřte tomu, že pro většinu amnestovaných to byl první trest, byl to možná první trest odnětí svobody, ale jejich trestní rejstřík bude mnohem košatější.

Navzdory všemu výše uvedenému se snažím jak já, tak drtivá většina kolegů v mém okolí, dělat svou práci poctivě a svědomitě, i když je to často boj s větrnými mlýny. A o to víc mne zpráva o vyhlášené amnestii a její okolnosti a rozsah zasáhly jako rána palicí. A nebudu zde polemizovat s faktem, že se jedná o prezidentovo výsostné právo vycházející z Ústavy. Celý právní řád České republiky je nastaven špatně, až nesmyslně, od ústavního pořádku, přes zákony až k vyhláškám obci. Byl vytvářen povětšinou v euforických polistopadových dobách, kdy se snad věřilo, že jej budou využívat rozumní lidé. Jeho polovičaté úpravy v současnosti jsou pak svazovány strachem o ztrátu moci vládnoucí garnitury.

Amnestie by se měla vyhlašovat ve zcela vyjímečných případech, na základě historicky vyjímečné situace či události. Odůvodnění prezidenta, že je vyhlášena k 20. výročí České republiky, je poměrně směšné, zvláště s přihlédnutím k vývoji politického klimatu, důvěry občanů ke státu a jeho politické reprezentaci a jeho orgánům a ke skutečnosti, kam jsme to za těch 20 let dotáhli. Z tohoto pohledu se amnestie a její odůvodnění jeví spíše jako hodně štiplavý sarkastický vtip.

Rozsah amnestie musí hnout žaludkem každému slušnému člověku. A to nejen kvůli korupčním a hospodářským kauzám z dob minulých, za kteými je to nejspíše definitivní tečka. A propos, když pan prezident odůvodňuje tuto část neschopností justice a orgánů činných v trestním řízení dovést je po mnoha letech do konce, tak se ptám: Kdy pan prezident v minulosti upozorňoval na tyto kauzy? Kdy ve svých hlubokomyslných projevech uvedl své znepokojení s jejich průtahy? Kdy se zasazoval o jejich ukončení a potrestání viníků? Nějak si nemohu vzpomenout...

Obecně naprosto nesouhlasím s možností amnestie nebo milosti, vztahující se na kauzy před vynesením pravomocného rozsudku. Je to obrovský, byť ústavně možný, zásah do demokratických principů, kde pouze soud může rozhodovat o vině a trestu. A pokud už tu takovou možnost prezident má a využije ji, měl by tak činit s maximální zodpovědností, s širokou politickou i společkou podporou. S noblesou to vyřešili naši bratři slováci - amnestie na nedbalostní trestné činy je elegantní, přijatelné řešení, přesně symbolizující svou podstatu.

Objednávka amnestie na základě přeplněnosti věznic je zcela zřejmá. Peníze docházejí, věznice praskají ve švech a panu prezidentovi už to víc ublížit nemůže. Už dávno totiž leží spolu s většinou naší státní reprezentace na politickém i morálním dně.

Pan prezident na konci svého funkčního období plivl do tváře všech policistů, státních zástupců a soudců, podupal výsledky jejich práce a vysmál se jejich úsilí. Až půjdu příště do práce, budu se opět snažit dělat svou práci co nejlépe, budu dělat všechno pro to, aby pachatelé trestných činů byli spravedlivě potrestáni. Mám pro to teď jeden důvod navíc - nechci nikdy klesnout na úroveň, kam se dostal náš prezident.