Tak už máme nového prezidenta...

... nebo ještě ne? Podle průzkumů veřejného mínění ano, nebo alespoň nejžhavější kandidáty. Jsou průzkumy skutečně je objektivní ukázkou daného stavu bez dalších efektů, nebo stále více ovlivňují naše vlastní uvažování?

Bojím se, že za B je správně. Vezměme si aktuální téma - přímá volba prezidenta republiky. Změnu ústavy už máme, ale stále chybí prováděcí zákon, který stanovuje přesná pravidla a postup volby a s jehož účinností se počítá od října. Politické strany se nemohou shodnout ani na tom, koho budou případně podporovat, natož na svých vlastních kandidátech. Většina osob, jejichž jména jsou v médiích propírána v souvislosti s prezidentskou kandidaturou, ještě ani tento fakt oficiálně nepotvrdila a své názory a plány pro výkon funkce nedal najevo takřka nikdo.

Přesto se ale na mediálním kolbišti již několik měsíců svádí boj o každé procento, co 14 dní vydávají agentury nové výsledky svých průzkumů a média každý posun, neřku-li výměnu pozice v pořadí, komentují divočeji než jihoamerický komentátor fotbalové utkání. A já se ptám, kde se berou podklady a fakta pro tyto statistické výsledky?

Možnosti jsou dvě. Jedna říká, že agentury a média jsou v područí vyšší moci - a je celkem jedno, jestli to jsou politické strany, lobbisté nebo nějaké supertajné mezinárodní spiknutí - a průzkumy jsou vyráběny nebo upravovány na základě politické (nebo jiné) objednávky. Pokud ano, nemá to už s demokracií mnoho společného, více či méně bude tato skutečnost ovlivňovat voliče, jak uvedu dále.

Druhá možnost je, že lidé skutečně odpovídají na otázky průzkymů na základě "ničeho". Nebo spíše na základě si střípkovitých informací z doslechu, sympatií k politickému spektru a její reprezentaci, ke kterému se ten který kandidát kloní, nebo prostě podle toho, jak volí jeho rodina, přátelé nebo okolí.

Obě možnosti potom ústí do situace, která je asi charakteristická nejen pro naši zemi. Určitě jste už slyšeli, a možná jste se tak i zachovali, jak člověk, který poprvé uvidí výsledky průzkumu, řekne, že chtěl sice volit někoho, kdo se v průzkumu ocitl na zadních příčkách nebo v nich vůbec není, ale protože stejně podle průzkumu nemá šanci, dá hlas raději jednomu z kandidátů v čele. Průzkumy nás v tomto hrozně moc ovlivňují, už dopředu nám říkají, že jen ti nahoře mají šanci a dole už jsou předem odepsaní. Máme pocit, že by náš hlas zbytečně propadl, a tak ho raději předáme uměle vytvořenému favoritovi.

To je ovšem špatně. Ztrácíme tím jednu z nejcennějších věcí, které nám demokratický systém přinesl - možnost svobodné volby. Jestliže si minulý systém vynucoval "správné volení" persekucí a zastrašováním, nynější systém by mohl používat mnohem rafinovanější, na oko demokratickou metodu, jejíž výsledek by ale mohl být podobný. Jedinou obranou proti tomu je zachovat si vlastní rozum, počkat si na všechny relevantní informace a poté se podle svého nejlepšího vědomí rozhodnout.

Přeji Všem jasnou mysl a odolnost proti průzkumům.